World of Tanks – JS-7 / IS-7 (IOSSIF STALIN 7) Super Heavy Tank , Prototyp 1948

Popis

-sběratelský model tanku JS-7 / IS-7 (IOSSIF STALIN 7)  1/72 
-provedení:  100% kovovy model 
-váha:    0,5 kg.

                  JS-7 /IS-7   ( IOSSIF STALIN 7 )

IS-7 byl prototyp sovětského těžkého tanku, který navazoval na řadu IS. Vývoj stroje byl zahájen v Kirovském závodě v Leningradu na jaře roku 1945. Všechny prototypy prošly armádními zkouškami. Prototypy vyjížděly z Leningradského závodu v rocích 1946 a 1947. Jednalo se o mohutný stroj vyzbrojený kanónem ráže 130 mm a osmi kulomety, z toho dva byly velkorážné. Tank nakonec nebyl přijat do sériové výroby, ovšem mnoho poznatků bylo uplatněno na pozdějších typech sovětských tanků.

IS-7
Typ vozidla	těžký tank
Země původu	SSSR
Základní charakteristika
Posádka	5
Délka	11,2 m, 7,38 (pouze korba)
Šířka	3,4 m
Výška	2,6 m
Hmotnost	68 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	do 240 mm
Hlavní zbraň	1× kanón S-70 ráže 130 mm
Sekundární zbraně	2× kulomet KPVT ráže 14,5 mm, 6x kulomet RP-46/14 ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
Pohon	M-50T 772 kW
Odpružení	torzní tyče
Max. rychlost	59,6 km/h
Poměr výkon/hmotnost	11,35 kW/t
Dojezd	190 km

The IS-7 heavy tank was developed in 1948. Weighing 68 tonnes, thickly armoured and armed with a 130 mm S-70 long-barrelled gun, it was the largest and heaviest member of the IS family.

The armour was engineered in a similar fashion to the IS-3, with a pike nose on the upper glacis. When shot at frontally, the extreme angle that the pike nose presents results in a much higher likelihood of a ricochet. Thus, the armour protection could be enhanced without having to use excessive amounts of materials.

However, if the pike nose was shot at a sideways angle, it would not have a relative thickness high enough to ricochet the shell. In spite of its weight, it was easy to drive due to numerous hydraulic assists. The loaders noted that the IS-7 was comfortable and that the autoloader was easy to use.

It was also able to achieve a top speed of 60 km/h thanks to a 1050-horsepower engine giving it a power to weight ratio of 15.4 hp/tonne, a ratio superior to most contemporary medium tanks. Its armour was not only immune to the Jagdtiger’s 12.8 cm Pak 44 but was even proof to its own 130mm. Due to the reasons unknown, most likely because of the considerable issues arising from its mass (bridges, rail transport – no Soviet/Russian tank accepted into service afterwards exceeded 55 t), the tank never reached the production lines.