Recenze modelu SR-71 Blackbird
SR-71 Blackbird, mezi piloty přezdívaný Habu, je i po letech jeden z nejvíc fascinujících letounů, jaké kdy byly postavené. Je to vůbec nejrychlejší tryskové letadlo s lidskou posádkou, je to první letoun, u kterého byla programově v praxi využita „neviditelná“ technologie stealth, a byl to také první letoun, který byl vyrobený prakticky celý z titanu. Kvůli obrovskému teplu, které vzniká třením o vzduch při letu jeho obrovskou rychlostí (přes 3.5 Mach, čili hodně přes 4000 km/h), se celé letadlo za letu natáhlo do délky o více než 10 centimetrů! Proto také při stání na letišti, při pojíždění a při startu, než se za letu dostatečně zahřál a natáhl, měl SR-71 notoricky netěsné nádrže, ze kterých neustále kapalo palivo. Nádrže začaly těsnit až při letu, když se SR-71 zahřál třením o atmosféru. Proto musel SR-71 startovat jen s minimem paliva v nádržích a ihned po startu si letělo natankovat z KC-135, která již čekala ve vzduchu. A také vzhledem k netěsnícím nádržím museli Američané dokonce vyvinout speciální palivo pro SR-71 s velmi vysokou zápalnou teplotou. Palivo, se kterým jste dokonce mohli hasit ohníček a nevznítilo se. Pikantní na SR-71 je ale třeba i to, že skoro všechen titan potřebný pro stavbu celkem 32 kusů tohoto supertajného stroje, určeného zejména ke špionáži Sovětského svazu pocházel … ze Sovětského svazu. Ano, Američané kupovali z Ruska titanovou rudu přes nejrůznější nastrčené obchodní společnosti v zemích třetího světa. Zajímavá je koneckonců i historie samotného vzniku jeho jména. SR-71 se totiž měl původně jmenovat RS-71, ale tehdejší americký prezident se při jeho představování veřejnosti přeřekl, obě písmena zaměnil, a tak se označení nakonec změnilo na SR-71.
Sběratelské modely SR-71 1/72
Pokud toužíte mít tenhle velmi atraktivní model ve své sbírce, tak za prvé počítejte s tím, že je obrovský. Model v měřítku 1/72 má na délku skoro půl metru (cca 450mm), rozpětí je 235 mm, a tomu odpovídá i poctivá váha zinku. V každé vitríně tedy bude rozhodně dominovat, a to nejen kvůli samotné velikosti, ale i díky charakteristickému tvaru a typické matné černé barvě. Ale SR-71 si místo ve sbírce určitě zaslouží.
Century Wings a AF – pro a proti
Z kovových modelů SR-71 v měřítku 1/72 máte v současnosti (rok 2018) dvě možnosti. SR-71 vyrábí japonská Century Wings a také firma Air Force1. Zeptáte-li se sběratelů, většina bude přísahat na modely od Century Wings coby etalon dokonalého Blackbirda. Ale bohužel není všechno černo-bílé. Každý z modelů má své přednosti a nedostatky, a to platí i o CW. Pokud jde o prestiž, tak tady skutečně není co řešit: SR-71 od CW je něco jako vstupenka do elitní společnosti sběratelů, o tom žádná. Možná i proto, že stojí kolem 4000 Kč, o 1000 Kč víc než SR-71 od AF1. SR-71 od CW má také nepopiratelně větší wow-efekt, který začíná luxusní krabicí a končí otevíracími kabinami a velkou čistotou zpracování a detailů. Ale pokud jde o přesnost modelu, tak tady je už situace trochu jiná – tvarově je totiž SR-71 od AF1 daleko zdařilejší. SR-71 od Century Wings má dva zásadní problémy. Tím prvním, a pro hodně sběratelů zásadním, je nešťastné technologické „přeříznutí“ modelu uprostřed na přední a zadní polovinu. Tím vznikla upostřed modelu velmi rušivá spára, zrovna na tom nejviditelnějším místě, která model doslova přeřezává vejpůl, a vy musíte na sobě mentálně zapracovat, abyste tuto spáru zapudili někam do nevědomí. Druhým problémem SR-71 od Century Wings je nesprávné tvarování vstupních kuželů motorů, které – což je pro skutečný SR-71 velice typické – mají směřovat k sobě, jakoby trochu „šilhat“. U SR-71 od CW jsou ale oba kužely rovnoběžně, prostě jen rovně dopředu čnící kužely. Naproti tomu oba tyhle nedostatky jsou vyřešené u SR-71 od AF1. Výrobce Air Force1 odvedl na modelu relativně dobrou práci. Trup je z jediného kusu, takže elegantní linie Blackbirda jsou krásně plynulé a neruší je žádné přeříznutí uprostřed, a motorové kužely také správně směřují k sobě a navíc jsou i správně skloněné dolů. Dokonce i lakování je u AF1 přesnější, SR-71 od CW je možná trochu až moc polomatný. Ale samozřejmě, ani model od AF1 není dokonalý. Jsou tu především ty obrovské „nýty“ nesmyslně rozmístěné bez jakéhokoli systému po celém povrchu modelu. Přehnané nýtování je typická fičura modelů od AF1, ale u SR-71 to člověk nechápe, kdo tohle nýtování v továrně prosadil a co tím chtěli říct. Dalším nedostatkem SR-71 od AF1 může být přechod z nosu do pitotovy trubice. V CW to vyřešili elegantně tím, že pitotova trubice je vyrobená i s kouskem černé přídě, takže přechod trup-pitotka je relativně plynulý, ale model od AF1 vypadá, jako by model pil pitotovou trubicí jako brčkem. Rozdílem AF1 oproti CW je také kabina operátora, která u AF1 není otevírací, je jen naznačená, u CW otevírací je. Kabina pilota je otevírací u obou značek, oba modely mají volitelný podvozek, můžete si jej vystavit v zatažené nebo vysunuté poloze.
Pro úplnost ještě dodejme, že SR-71 od CW existuje v nepřeberném množství modelů a stále přicházejí nové, od AF1 existují zatím jen tři modely: 1. 61-7972 World Record Flight, 2. 61-7975 Terry Pappas – John Manzi Persian Gulf 1987, 3. 61-7962 R.I.P. (stav k r. 2018). První model od AF1 (katalogové číslo: AF1-00112) měl ještě jednoduchou pitotovu trubici ze všeho nejvíc připomínající hřebík, ale od druhého modelu Maj. Terryho Pappase už SR-71 dostal vylepšenou dvojitě rozvětvenou pitotku.
Jak to vypadá, dokonalý kovový model SR-71 neexistuje. Jak SR-71 od CW tak od AF1 jsou ale úžasné modely, a stojí za to je mít ve sbírce, a to nejlépe od obou firem. A komu by ještě tahle nabídka nestačila, tak pro něj máme příjemnou zprávu, že na obzoru je už i třetí výrobce SR-71. Na Shizuoka Hobby Show 2018 totiž známá firma TSM Model představila prototyp svých nových modelů YF-12 / A-12 – předchůdců SR-71.
autor: Alexmodels
